Státní ústav pro kontrolu léčiv minulý týden na svém historicky prvním webináři k ePoukazům představil jejich možné elektronické řešení směrem k dodavatelům softwaru. Jelikož byl o webinář velký zájem, zorganizoval SUKL opakování tohoto webináře i tento týden. 

Jak by se asi dalo očekávat, proces ePoukazů bude založen na stejném principu jako již několik let fungují eRecepty. Lékař vystaví poukaz, který bude odeslán do centrálního úložiště. Pacient s ID poukazu nebo s celou průvodkou dojde do výdejny zdravotnických potřeb. Tam na základě ID vydávající vyvolá z centrálního úložiště veškeré potřebné informace k vydání ePoukazu. 

Evidence ePoukazů je zatím nepovinná. Očekává se, že bude od června připravené testovací prostředí pro dodavatele softwaru a od září či října zahájen pilotní provoz tak, aby byl dostatek času na ladění systému. Od 1.1.2022 by byl zahájen provoz ostrý. 

Elektronický systém ctí odlišnosti poukazů od receptů. Prostředí je tedy přizpůsobené všem třem druhům poukazů — poukazu na foniatrickou zdravotní pomůcku, léčebnou a ortopedickou zdravotní pomůcku a také na brýle a optickou zdravotní pomůcku. Proces ePoukazů se bude lišit dle toho, zda bude potřeba zdravotní pomůcku schválit pojišťovnou nebo se bude jednat o zdravotní pomůcku bez schválení. Schvalování zdravotnických pomůcek by mělo probíhat nejprve poloelektronicky, později se očekává plná elektronizace i na straně pojišťoven. 

Přínosem by mělo být také postupné vylepšování kontrol a validace dat tak, aby nedocházelo např. k chybnému vydání neplatného poukazu v případě, že lékař není odborníkem v žádoucí odbornosti nebo ke zneužívání zdravotního pojištění opakovaným čerpáním stejné zdravotní pomůcky předepsané od různých lékařů.

Novela zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění byla schválena zdravotním výborem a postoupila do druhého čtení v poslanecké sněmovně. Jedná se o největší novelu tohoto zákona za posledních 13 let, která by měla mimo jiné sjednotit a zrychlit některé procesy zdravotních pojišťoven tak, aby byly co nejvíce omezené administrativní záležitosti a zdravotní služba byla rychleji dostupná pro pojištěnce.

Rozhodování zdravotních pojišťoven o nároku pojištěnce na hrazené služby by tak mělo zaznamenat poměrně velké změny, které uleví i samotným pojišťovnám. U některých zdravotních služeb už by nemělo být nutné předchozí schválení zdravotní pojišťovnou.  U většiny žádostí, u kterých není nutné složitější přezkoumání, bude moci pojišťovna udělit souhlas bezodkladně. Naopak u případů, kdy je třeba provést další přezkoumání, je nutné zachovat pravidla správního řízení tak, aby se mohl pacient proti postupu pojišťovny v případě potřeby bránit. Tedy je třeba uchovat, případně zvýšit transparentnost. Novela zákona také zakotvuje oprávnění poskytovatele v neodkladných případech poskytnout potřebnou péči i bez předchozího souhlasu pojišťovny. Ta může odmítnout v takových případech proplatit hrazené služby jenom tehdy, pokud nebyly naplněny podmínky úhrady.

Odvolacím orgánem dle novely je „revizní komise“ zřízená při pojišťovně, obsazená většinově experty v oblasti práva a zdravotnictví, kteří nejsou zaměstnanci zdravotní pojišťovny, což by mělo zajistit mimo jiné větší nezávislost v rozhodování.

Ve vztahu k poskytovatelům je také přínosné transparentnější dohodovací řízení. Profesní sdružení by měla nově informace o dohodovacích řízeních předávat na ministerstvo zdravotnictví ke zveřejnění. Měl by rovněž existovat protokol o výsledku dohodovacího řízení, ze kterého bude zřejmé, kdo s kým jednal, o čem a s jakým výsledkem.

Novela zákona, která je někdy také označována pro svou náplň jako „správní novela“ by měla přinést významné změny v úhradách zdravotnických prostředků, reformu v části stomatologické péče, léčebné inovativní péče, aj.

Současné pozměňovací návrhy, jak uvedl Zdravotnický deník zatím přináší rozšíření v oblasti hrazeného očkování (proti klíšťové encefalitidě nad 50 let věku, proti chřipce od 65 let věku a zdravotníky, proti papilomavirům), možnost předepisovat diabetické proužky internistou a zavádí také dispenzační taxu pro lékárníky.

Zdroj: MZČR, Zdravotnický deník

Snahy o vydání kompenzační vyhlášky pro rok 2021 byly zřejmé vzhledem k situaci kolem pandemie od začátku roku 2021. Nyní tak ministerstvo poslalo do sněmovny návrh nového zákona o kompenzacích poskytovatelům zdravotních služeb na rok 2021. Jen na lůžkové péči dochází od konce roku k 20% propadu výkonnosti nemocnic, což představuje snížení příjmů měsíčně o 3,2 miliardy korun. Omezení činnosti nemocnic v oblasti plánované péče z důvodu uvolnění kapacity pro covidové pacienty vydalo ministerstvo zdravotnictví ve svém mimořádném opatření.

Celkové náklady zdravotních pojišťoven na rok 2021 nemají proti původním plánům kvůli kompenzacím nikterak stoupnout. Otázkou zůstává, zda opravdu již v těchto plánech počítá ministerstvo se zvýšenými náklady za očkovací vakcíny, samotné očkování a antigenní testování nejen u poskytovatelů zdravotních služeb, ale také s testováním u zaměstnavatelů. 

Svaz zdravotních pojišťoven se navíc obává návrhu kompenzační vyhlášky, kde by ze zdravotního pojištění mělo jít dalších 12,2 miliard korun na odměny pro zdravotníky mimo nemocnice. Zatímco odměny pro nemocnice jdou ze zvláštního fondu mimo systém veřejného zdravotního pojištění, 100 000 Kč na zaměstnance mimo nemocniční péči by měly pojišťovny zaplatit ze svých prostředků. Oprávněně se tak ozývá kritika, zda vůbec systém českého zdravotnictví a zákon o zdravotním pojištění umožňuje vyplatit jakékoliv finance ze zdravotního pojištění, pokud se nejedná o úhradu za konkrétní péči. Kompenzace může mít podobu vyšší hodnoty bodu, vyšší úhrady za služby, regulační omezení nebo úpravy záloh. 

Kromě vzniku kompenzační vyhlášky pro rok 2021 podalo ministerstvo zdravotnictví k připomínkování také novelu kompenzační vyhlášky za minulý rok 2020. Ta by měla zohlednit nakolik původní kompenzační vyhláška v jakém sektoru zajistila dostatečnou úhradu, a zda byl mimo nemocničním poskytovatelům dán dostatek financí k odměnám pro pracovníky. Po skončení roku 2020 se totiž ukazuje, že propady v některých segmentech zdravotní péče byly větší, než se původně očekávalo. 

Zdroj: tribune.cz, zdravotnickydenik.cz

Změnou mimořádného opatření k nařízení povinného testování zaměstnanců se povinnost testování rozšiřuje i pro zaměstnavatele ve firmách zaměstnávající 1-9 osob. Ti mohou nejpozději od 6. dubna 2021 umožnit zaměstnancům přítomnost na pracovišti pouze za předpokladu, že v posledních 7 dnech podstoupili RT-PCR test na přítomnost viru SARS-CoV-2, POC antigenní test na přítomnost viru SARS-CoV-2 nebo test na přítomnost antigenu viru SARS-CoV-2 prostřednictvím testu poskytnutého mu zaměstnavatelem. 

Zaměstnavatelé jsou povinni zajistit nejpozději od 28. března 2021 pro své zaměstnance POC antigenní test na přítomnost viru SARS-CoV-2 prováděné poskytovatelem zdravotních služeb nebo testy na stanovení přítomnosti antigenu viru SARS-CoV-2. Zaměstnavatelé vyzvou své zaměstnance nejpozději od 30. března 2021, aby podstoupili antigenní test, aby byly podmínky přítomnosti na pracovišti splněny k 6. dubnu 2021. Musí také umožnit podstoupit antigenní testy také zaměstnancům, kteří vykonávají práci výlučně mimo pracoviště, to se však netýká práce na home office. 

Zaměstnanci a OSVČ vykonávající hlavní výdělečnou činnost jsou povinni testování podstoupit. To neplatí pouze v níže uvedených výjimkách:

• zaměstnanci a OSVČ, u kterých ještě neuplynulo více jak 90 dní od jejich posledního pozitivního PCR testu a nejeví příznaky nemoci

• osoby s vystaveným certifikátem MZČR o provedeném očkování, co po aplikaci 2. dávky uplynulo aspoň 14 dní (u jedno dávkových vakcín – uplynulo aspoň 14 dní od 1. dávky) 

V případě, že je výsledek testu pozitivní, je zaměstnanec povinen bezodkladně uvědomit zaměstnavatele o plánované nepřítomnosti na pracovišti kvůli podezření na pozitivitu na přítomnost viru SARS-CoV-2, opustit pracoviště do místa svého aktuálního bydliště a uvědomit bezodkladně o výsledku testu poskytovatele pracovnělékařských služeb zaměstnavatele, pokud tak zaměstnavatel stanovil, jinak svého registrujícího poskytovatele zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství, popřípadě praktické lékařství pro děti a dorost. Pokud zaměstnanec nemůže uvědomit poskytovatele zdravotních služeb, je povinen kontaktovat jiného poskytovatele zdravotních služeb, popřípadě orgán ochrany veřejného zdraví příslušný podle místa výkonu práce k určení dalšího postupu. Zaměstnavateli je nařízeno vést po celou dobu platnosti nařízení evidenci provedených testů. 

 Zdroj: MZČR

Služba mojeID získala od ministerstva vnitra akreditaci nejvyšší bezpečnostní klasifikace. Přestože zatím žádný úřad pro online komunikaci nepožaduje takto vysoký stupeň zabezpečení, obvykle je požadována střední úroveň záruky, mojeID se tak připravuje na budoucí projekty a zároveň zvyšuje svou prestiž.

Od podzimu 2020 lze mojeID používat jako plnohodnotný autentizační prostředek a přihlašovat se tak i ke službám veřejné správy. 

Nyní nabízí mojeID i přihlašování do klientských aplikací zdravotních pojišťoven jako Moje VZP, Portál (E-přepážka) ČPZP nebo třeba VITAKARTA OZP.

S tímto přístupem do aplikace zdravotní pojišťovny lze:

 • vidět přehled a historii vykázané péče rozdělené dle specializací
 • zjistit, jakou péči a za jaké částky vám lékaři vykázali
 • ověřit nedoplatky na pojistném,
 • prohlédnout si svou historii plátců pojistného
 • elektronicky žádat o příspěvky z fondu prevence 

 Zdroj: MojeID, Peníze.cz

Na českém trhu působíme od roku 2012. Za tu dobu jsme získali v oblasti vykazování zdravotní péče vysoce specializované know-how, které navíc klade důraz na všechny důležité složky, které jsou od naší společnosti při takové činnosti očekávány. 

Bezpečí a ochrana citlivých dat pacientů, práce v souladu se zákony a metodickými pokyny, kvalitní služby pro naše zákazníky a příjemné vystupování, jsou naší dlouhodobou vizitkou. Hlavní náplní naší práce je pomoci našim klientům s opravou a validací dat v dávkách na zdravotní pojišťovny takovým způsobem, aby jim zdravotní pojišťovny uhradily maximum vykázané péče. 

Pamatujete si, kdy jste byli očkováni proti tetanu nebo zda je už čas na přeočkování proti klíšťové encefalitidě? Pamatujete si, jaké infekční nemoci jste prodělali v dětství a kolik vám bylo? A máte vše v očkovacím průkazu? 

Poskytovatelé zdravotních služeb se nacházejí na konci února 2021 v podobné situaci, jako po vypuknutí pandemie Covid_19 na jaře minulého roku. Z důvodu nadále probíhající pandemie nefungují zdravotnická zařízení ve svém běžném režimu, a následně tak nevykazují takové množství výkonů, aby udržela svá finanční očekávání. Snížený ekonomický příjem ovlivňuje nejen hospodaření poskytovatelů zdravotnických služeb, ale také jejich možnost odměňovat zdravotnické pracovníky. 

Jako náprava této situace vyšla v polovině roku 2020 kompenzační úhradová vyhláška, aby tento stav aspoň částečně narovnala. Pro rok 2021 existuje ale již pouze běžná úhradová vyhláška, která reflektuje probíhající pandemii velmi zlehka. Poskytovatelé zdravotních služeb a zejména pak ředitelé nemocnic volají po vzniku řešení i pro tento rok. Ministerstvo zdravotnictví zatím samo s žádným návrhem o kompenzacích nepřišlo, přestože je to právě ministerstvo zdravotnictví, které může předložit návrh kompenzačního zákona vládě. Asociace nemocnic tak usilují o schůzku s ministrem zdravotnictví, která by podle mluvčí resortu měla proběhnout koncem února. 

Otázkou zůstává, jak bude ministr Blatný tuto situaci řešit? Náklady zdravotních pojišťoven totiž také prudce stoupají. Z dat Svazu zdravotních pojišťoven zaplatily zdravotní pojišťovny o 5,5 miliardy korun více, než byl jejich plán na rok 2020. Proti roku 2019 je růst nákladů vyšší o 13 %, což činí celkem 41 miliard korun. Náklady na očkování odhaduje již nyní náměstek ředitele VZP dle serveru irozhlas.cz na 9 miliard korun.

O důležitosti schválení zákona o elektronizaci zdravotnictví jsme informovali v jednom z předchozích příspěvků. V čem spočívá zásadní změna připravovaná Ministerstvem zdravotnictví a Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR?
Zákon tentokrát nepočítá se zavedením nějakého centrálního úložiště zdravotnické dokumentace, ani jediného IT systému, který bude povinný pro všechny. Je vidět, že i česká elektronizace zdravotnictví prošla svým vývojem a poučila se ze zkušeností. Zákon místo toho přináší tzv. výměnnou síť. Jedná se o státem garantovaný systém předávání kopií zdravotnické dokumentace vedené v elektronické podobě bezpečným šifrovaným komunikačním kanálem. Ten budou moci využívat jak poskytovatelé zdravotních služeb, tak zdravotní pojišťovny v současném rozsahu. 

Nově budou centrem systému tři kmenové zdravotnické registry – Kmenový registr poskytovatelů zdravotních služeb, Kmenový registr zdravotnických pracovníků a Kmenový registr pacientů. Tyto registry budou navzájem propojené, neveřejné, zabezpečené, s přístupem pouze pro zákonem uvedený okruh osob. Tím se zajistí dostupnost správných a aktuálních informací o poskytovatelích zdravotních služeb, zdravotnických pracovnících a pacientech napříč registry, což by ve svém důsledku mělo vést nejen k přesnosti dat, ale také k zjednodušení bobtnající administrativy. 

Schválený zákon předpokládá i rozšíření práv pacientů – možnost přístupu ke všem údajům o nich vedených v Integrovaném datovém rozhraní resortu přes Portál elektronického zdravotnictví nebo možnost získat výpis z údajů o nich vedených v Integrovaném datovém rozhraní prostřednictvím kontaktních míst veřejné správy.

Další úlevou by měla být možnost resortních systémových a osobních certifikátů, zaručená elektronická časová razítka, pečetě aj.
Zdroj: Zdravotnický deník

Pojišťovna VZP již nyní upozorňuje na změny datového rozhraní, které proběhnou k 1. 3. 2021 a následně k 1. 5. 2021. Změny datového rozhraní schválila na svém jednání Komise pro Metodiku, jejímiž členy jsou krom VZP i Svaz zdravotních pojišťoven ČR a zástupci profesních sdružení poskytovatelů zdravotní péče. 

Od 1. 3. 2021 dojde k přejmenování zkratky registru adres z UIRADR na zkratku RÚIAN. Důvodem je formální změna z důvodu souladu s vyhláškou, kterou se vydává seznam zdravotních výkonů. Týká se pouze popisu atributů v dokladu č. 34 a 36 (transporty). 

Od 1. 5. 2021 přibude do speciálního datového rozhraní celá nová kapitola pro hromadné snížení cen léků a zdravotních prostředků v návaznosti na zpětně uznané bonusy od distributorů. Soubor SNICEN je určený právě pro předávání seznamu LP/ZP, u kterého poskytovatel zdravotních služeb požaduje snížení předešlé úhrady za již uhrazení LP/ZP. 

Obě změny jsou takové povahy, že nedojde ke změně čísla datového rozhraní a VZP ČR v souvislosti s těmito změnami nebude ani vydávat novou verzi VZP Kontrol. 

Podrobnosti k připravovaným změnám v metodice účtování naleznete pod tímto odkazem: https://www.vzp.cz/poskytovatele/vyuctovani-zdravotni-pece/metodika-vyuctovani-pripravovane-zmeny 

Zdroj: VZP

Pokud existuje téma, které trápí české zdravotnictví, a navíc spojuje všechny tři aktéry zdravotní péče (zdravotní pojišťovny, poskytovatele zdravotních služeb a pacienty), je jím standardizace a koordinace digitalizace zdravotnictví. Různorodost systémů, nedotažené projekty, nepřipravená legislativa, to jsou jen střípky z výčtu, na které se opakovaně naráží, při snaze vytěžit z již získaných dat maximum a v návaznosti na to dělat efektivní rozhodnutí. 

Potřeba pohnout se v tomto směru dopředu vychází z mnoha stran. Zdravotní pojišťovny volají po elektronizaci žádanek mezi předepisujícím lékařem a provádějícím pracovištěm, stejně jako mezi lékařem a pojišťovnou. Dlouho očekávaná je také elektronizace poukazů na zdravotní pomůcky. Poskytovatelé zdravotních služeb by uvítali větší množství dat, která by byla zpětně dostupná z ÚZIS, na čemž se shodují i zdravotní pojišťovny, které by rády využily tato data jako zpětnou vazbu pro zlepšení služeb pro své pojištěnce. 

Připravovaná novela zákona o zdravotním pojištění znovu rozproudila toto téma v souvislosti s úhradou technologií a léčiv, které nemají stanové podmínky úhrady. Lékaři o ně nyní žádají na základě tzv. paragrafu 16. Jedná se o zdravotní služby, které pojišťovna hradí v případě, že není pro pacienta jiná možnost léčby. Za tento druh péče utratí pojišťovny velké množství finančních prostředků, chybí jí ale účinný nástroj obsahující všechny potřebné ukazatele pro analytické vyhodnocení účinnosti v poměru s nákladovostí. Nadějí na řešení této problematiky je zákon o elektronizaci zdravotnictví, který by mohl připravit legislativní půdu pro systémové projekty.

Světová zdravotnická organizace WHO jmenovala 18. ledna 2021 Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) spolupracujícím centrem WHO pro oblast mezinárodních klasifikací ve zdravotnictví. ÚZIS se tak zařadil mezi dvacet nejprestižnějších institucí, které mají v této oblasti největší vliv. To otvírá České republice cestu k intenzivnější výměně informací, k odborné spolupráci ve větším rozsahu a současně s tím i k zajímavým finančním zdrojům.

Nejznámějším produktem WHO-FIC je Mezinárodní klasifikace nemocí, která umožňuje jednoznačnou identifikaci (kódování) onemocnění ve zdravotnictví. Tyto kódy jsou využívány jednak pro vykazování a statistické zpracování na národní úrovni, ale také pro mezinárodní srovnávání výsledků. ÚZIS zasedá v pracovních skupinách WHO-FIC CC od roku 2015, podílí se na správě a vývoji mezinárodních klasifikací a přenosu metodik a znalostí v používání standardů na národní úroveň.

„Rozvoj medicínských klasifikací a standardizace nomenklatury tvoří základ dlouhodobé koncepce rozvoje Národního zdravotnického informačního systému (NZIS), který náš ústav buduje a spravuje,“ říká Ladislav Dušek, ředitel ÚZIS ČR, a dodává: „Standardizace klasifikačních systémů je také podmínkou úspěšné implementace elektronického zdravotnictví, ke které moderní NZIS přispěje.“

Zdroj: ÚZIS

Veřejnou zakázku na distributora vakcín proti Covid_19 od společnosti Moderna vyhrála společnost Avenier a.s. Zadávací řízení připravovaly všechny zdravotní pojišťovny společně spolu s Ministerstvem zdravotnictví ČR.

Jediným hodnotícím kritériem byla nejnižší nabídková cena za distribuci jednoho balení vakcín. Zadávací podmínky byly zaměřeny na bezpečné nakládání s očkovacími látkami a zajištění jejich přepravy do jednotlivých očkovacích míst dle zadání koordinátorů očkování v ČR. Společnost Avenier a.s. vyhověla všem podmínkám zadávacího řízení a nabídla nejnižší cenu 70Kč bez DPH za distribuci jednoho balení vakcíny.

Všechny zdravotní pojišťovny ve spolupráci s MZČR připravují výběr distributora i pro další očkovací látky, které mohou být do České republiky dodány.

Poskytovatelé zdravotních služeb mají od konce prosince minulého roku možnost vykazovat s provedeným očkováním výkony rozlišující jednotlivé výrobce:

99930 – (VZP) COVID-19 – OČKOVÁNÍ – BIONTECH/PFIZER

99931 – (VZP) COVID-19 – OČKOVÁNÍ – MODERNA

99932 – (VZP) COVID-19 – OČKOVÁNÍ – ASTRAZENECA

99933 – (VZP) COVID-19 – OČKOVÁNÍ – JOHNSON & JOHNSON

99934 – (VZP) COVID-19 – OČKOVÁNÍ – CUREVAC

Zdroj: VZP

S radostí oznamujeme, že naše společnost prošla úspěšně v prosinci roku 2020 recertifikací ISO 9001:2015 a ISO 27001:2013 pro obor činnosti vykazování dávek zdravotním pojišťovnám.

Naše společnost získala první certifikaci ISO 9001:2015 a ISO 27001:2013 již v roce 2014. Po celou dobu činnosti dbáme na management kvality dle Mezinárodní organizace pro standardizaci, která zaručuje stálé zlepšování kvality služeb pro naše zákazníky. Vzhledem k našemu zaměření je samozřejmostí dodržování systému managementu bezpečnosti informací. Data našich zákazníků jsou tak stále dostatečně chráněna. 

Elektronizace zdravotnictví se v minulosti potýkala s velkým množstvím rozporuplných názorů na její význam i průběh. V současné situaci probíhající epidemie koronaviru je však zřejmé, že je to právě elektronizace zdravotnictví, která do značné míry usnadňuje nelehké podmínky běžného života. Dodržování karantény by bez eReceptů a eNeschopenky bylo složitější jak pro zdravotnický personál, tak samotné pacienty. Naplňuje se tak snaha Národní strategie elektronického zdravotnictví MZČR, jejíž principem je mimo jiné ochrana pacienta.

Jednou z dalších velmi diskutovaných otázek je prospěch telemedicíny. V současné době se ukazuje, v jakých dosud netušených situacích je telemedicína přínosem, bez toho, aby omezovala bezpečí pacienta a kvalitu poskytované péče. Všechny zdravotní pojišťovny proto umožnily od poloviny roku 2020 postupné nasmlouvání nového výkonu 09557 – Telemedicína – videokonzultace vzdáleným přístupem. S některými dalšími výkony distančního kontaktu zdravotníka s pacientem např. 09614 – Distanční konzultace zdravotního stavu ambulantním specialistou, 09616 – distanční konzultace zdravotního stavu ambulantním specialistou u pacieta se závažným chronickým onemocněním, některé pojišťovny ještě váhají.

Dá se však tušit, že rozvoj telemedicíny zaznamenává svůj rychlý nástup. Bude proto třeba dobře zpětně vyhodnocovat a upravit podmínky poskytování distanční péče tak, aby byla opravu pro pacienty prospěšná a nesnižovala kvalitu poskytované péče.

Od 1.1.2021 dochází ke změně ve vykazování při testování covid_19 metodou PCR. Dle nově vydaného seznamu zdravotních výkonů a úhradové vyhlášky pro rok 2021 se budou od začátku ledna místo původních kódů 82040 a 82041 nově vykazovat kódy 82301 (detekce nukleové kyseliny SARS-COV-2 pomocí metody PCR – výsledek pozitivní) a 82302 (detekce nukleové kyseliny SARS-COV-2 pomocí metody PCR – výsledek negativní). Každý z provedených výkonů je ohodnocen 1296 body. Hodnota bodu zůstává 0,85 korun.

Pro odběr biologického materiálu se používá i nadále kód 09115. Úhradová vyhláška pro rok 2021 navyšuje úhradu o 100Kč u pacientů s diagnózou podezření na covid_19 (diagnózy U07.1 s U69.75, každý vykázaný a pojišťovnou uznaný výkon 09115). Navýšení úhrady se tak zvedá z původních 50Kč dle úhradové vyhlášky pro rok 2020 na současných 100Kč. Celková cena odběru tak v roce 2021 činí 167 korun.

V důsledku změny ve vykazování dochází k celkovému poklesu úhrady o cca 400Kč z původní maximální částky 1674 korun za test SARS-COV-2 metodou PCR. Pro samoplátce bude cena testu upravena dle cenového předpisu ministerstva.

Ing. Zdeněk Kabátek zůstává ředitelem Všeobecné zdravotní pojišťovny pro období od letošního 1. prosince na další čtyři roky. Třicetičlenná správní rada VZP jej zvolila ředitelem v tajné volbě v prvním kole 21 hlasy. Protikandidátem mu byl jeho náměstek Ing. David Šmehlík, který podle všeho zůstává ve vedení VZP i na nadále. Podle Kabátka Šmehlíkův tým funguje dobře a není důvod jej měnit.

Dosud nejdéle sloužící ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny v její historii, Ing. Zdeněk Kabátek, tak od listopadu načne své třetí funkční období. Ředitel Kabátek by rád správní radě v horizontu dvou měsíců předložil návrh úprav a opatření tykajících se oblasti změn v procesech a kontrolních mechanismech. Cílem je předejít veřejným spekulacím o netransparentním rozhodování o veřejných prostředcích.

Pro příští měsíce jsou ale hlavní úkoly staronového ředitelé dané událostmi – koronavirovou epidemií. Prvořadé je udržení finanční stability a zajištění poskytovatelů.

zdroj: MEDICAL TRIBUNE CZ

V úterý 15. září 2020 byl na poradě vedení Ministerstva zdravotnictví projednán návrh úhradové vyhlášky na rok 2021, následně byl tento návrh poslán do připomínkového řízení. Úhradová vyhláška vychází z predikce, že bude výběr pojistného v roce 2021 meziročně růst jen minimálně a nedosáhne úrovně výběru pojistného v roce 2019. Stěžejní změnou má být přitom plná implementace systému CZ-DRG do úhrad zdravotní péče pro nemocnice, zároveň má dojít k implementaci tohoto systému do úhrad cca 45 procent lůžkové péče.

Úhradovou vyhlášku na rok 2021 musí Ministerstvo zdravotnictví vydat do konce října letošního roku.

Chcete od nového roku změnit zdravotní pojišťovnu?

• Pokud pojišťovnu měníte od začátku roku, tedy od 1. ledna 2021, přihlášku musíte podat do 30. září 2020.
• Pokud tento termín z nějakého důvodu nestihnete, musíte si počkat půl roku – v mezidobí není možné zdravotní pojišťovnu měnit.
• Zdravotní pojišťovnu můžete změnit také od poloviny roku, tedy od 1. července 2021. V takovém případě se musíte k nové pojišťovně přihlásit do 31. března 2021.

Ve sbírce zákonů byl dne 30. 6. 2020 publikován zákon č. 301/2020 Sb., o kompenzacích osobám poskytujícím hrazené zdravotní služby zohledňujících dopady epidemie onemocnění COVID-19 v roce 2020 (ke stažení zde).  Téhož dne byla také publikována související vyhláška č. 305/2020 Sb., o stanovení způsobu zahrnutí kompenzace do výše úhrad za hrazené služby poskytnuté v roce 2020, tzv. kompenzační vyhláška (ke stažení zde).

O tom, zda kompenzační vyhláška zajišťuje poskytovatelům zdravotních služeb ekonomickou stabilitu a jakým způsobem budou vlastně kompenzace ze strany zdravotních pojišťoven probíhat, pojednává článek zveřejněný v letním vydání časopisu ČLK Tempus medicorum (str. 20 – 23).

Společné prohlášení Ministerstva zdravotnictví a zdravotních pojišťoven k přijatým opatřením v souvislosti s COVID-19.

Zdravotní pojišťovny v současné době vyvíjejí maximální úsilí k zajištění potřebné zdravotní péče pro své pojištěnce a stabilního financování poskytovatelů zdravotních služeb. Zálohové platby pro lékaře poskytující i v současných podmínkách potřebnou zdravotní péči nebudou kráceny a zdravotní pojišťovny jsou v individuálních případech připraveny i k navýšení zálohových plateb u těch poskytovatelů, kteří čelí zvýšeným nákladům v souvislosti s COVID-19. Tímto opatřením dojde ke stabilizaci finančních toků poskytovatelů a jejich očekávatelnému vývoji. Zdravotní pojišťovny jsou také připraveny ve zvýšené míře hradit kontakt s pacientem, který proběhne elektronickou formou a je v souladu s principem poskytování zdravotních služeb na náležité odborné úrovni, například psychiatrické vyšetření přes videohovor.

Seznam konkrétních opatření je k nalezení na webových stránkách jednotlivých zdravotních pojišťoven:

• Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR (111)
• Vojenská zdravotní pojišťovna ČR (201)
• Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (205)
• Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank a pojišťoven (207)
• Zaměstnanecká pojišťovna ŠKODA (209)
• Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR (211)
• Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna (213)

Ministerstvo zdravotnictví dokončilo úhradovou vyhlášku o úhradách za zdravotní péči pro rok 2020. Vyhláška plně respektuje výsledek dohodovacího řízení mezi zástupci poskytovatelů a zdravotních pojišťoven, kteří navázali na loňský přelomový úspěch a uzavřeli jedenáct ze čtrnácti dohod. Jedná se tak o druhý nejúspěšnější výsledek jednání o úhradách v historii.

Všeobecná zdravotní pojišťovna má pro rok 2019 připraveno na zdravotní péči o každého svého klienta nejvíce peněz ze všech sedmi zdravotních pojišťoven, které v Česku působí – a to 31 342 Kč. Toto prvenství má VZP stabilně už řadu let. I přesto je ale letošní rok něčím mimořádný – částka, kterou má VZP vyčleněnou v průměru na péči o jednoho klienta, přesahuje poprvé v historii 30 tisíc korun. Ostatní zdravotní pojišťovny nemohou v tomto parametru VZP konkurovat.

Přejeme vám příjemné a pohodové prožití vánočních svátků a těšíme se na pokračující úspěšnou spolupráci i v roce 2019.



STROFIOS, a.s.

Od ledna bude platit nová úprava úhrad zdravotnických prostředků z pojištění. Novelu, která zabrání podle vlády výraznému nárůstu spoluúčasti pacientů o více než miliardu korun, včera podepsal prezident Miloš Zeman. O jeho podpisu informoval Hrad. Předloha zavede od přespříštího roku i hranici na doplatky za léky pro invalidní důchodce.

Vyšší spoluúčast hrozila u zdravotnických prostředků předepisovaných na poukaz kvůli tomu, že předchozí úhradová pravidla zrušil s účinností ke konci letoška Ústavní soud. Nová úprava by měla od ledna podle vlády lidem ušetřit na spoluúčasti stamiliony korun, víc pomůcek bude bez doplatků.

Pokud Vaší pozornosti unikla informace Sdružení Ambulantních Specialistů o narovnání úhrady roku 2017 a 2018 z titulu změny seznamu výkonů u spirometrie a v odbornosti 205 i vyšetření funkce plic, dovolujeme si Vás na tuto možnost upozornit a nabídnout Vám pomoc v následujících situacích:

1. Pokud byla v roce 2017 úhrada VZP omezena limitem a současně jste nepřekročili 125% referenční průměrné úhrady za vyžádanou péči, je možné podat dodatečně do konce října námitku proti vypořádání roku 2017. Námitce bude ze strany VZP vyhověno tím způsobem, že Vám bude doplacen rozdíl mezi výslednou hodnotou bodu a hodnotou bodu podle vyhlášky tak, aby výkony spirometrie a v odbornosti 205 i vyšetření funkce plic byly hrazeny plnou hodnotou bodu.


2. Pokud jste v roce 2016 provedli u pojištěnců VZP minimálně 100 výkonů 25213 (spirometrie), respektive 50 výkonů 25215, 25217, 25225, 25227, 25231, bude Vám navýšeno PURO VZP za každý z uvedených výkonů jednotlivě. Maximální navýšení je 476,40 Kč na unikátního pojištěnce. Nové dodatky k úhradovým dodatkům VZP na rok 2018 by Vám měly být doručeny automaticky do konce listopadu. Podmínkou uplatnění navýšeného PURO v konečném vypořádání roku 2018 bude nepřekročení 125% referenční průměrné úhrady za vyžádanou péči. V případě vyššího překročení bude nutné se proti regulační srážce odvolat a vyžádanou péči odůvodnit, abyste nepřišli i o navýšení PURO.


3. Pokud jste dosud nepodali námitky proti vypořádání roku 2017 u svazových zdravotních pojišťoven, do konce října je možné podat námitku jen u VoZP. V případě, že rozdíl v hodnotě bodu násobený počtem výkonů byl v roce 2017 u ostatních pojišťoven vysoký, doporučujeme s odvoláním na dohodu s Radou SAS formou námitky pojišťovny o této skutečnosti alespoň informovat vzhledem k předběžným úhradám a PURO pro období roku 2019.


4. V roce 2018 budou spirometrie a v odbornosti 2015 i funkční vyšetření plic zohledněny svazovými pojišťovnami až v rámci konečného vyúčtování, automaticky je zohlední ČPZP, OZP (dohodou o narovnání) a ZPMV. Pojišťovny VoZP, ZPŠ a RBP zohlední tyto výkony jen na základě námitek proti konečnému vypořádání.


5. Pokud máte z výše uvedených důvodů podhodnocené předběžné měsíční úhrady na rok 2018 a nechcete čekat do května na konečné vypořádání, je možné pojišťovny požádat o jejich navýšení a rozložení platby za uplynulé měsíce do zbývajících měsíců roku. VZP a ČPZP se Radě SAS výslovně zavázaly žádostem vyhovět.

Ve sbírce zákonů byla 14. září publikována vyhláška o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených zdravotních služeb a regulačních omezení pro rok 2019, tzv. úhradová vyhláška. Její znění si můžete stáhnout zde.

Dne 26. 7. 2018 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 143/2018 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů.

Novela nabyla účinnosti dnem 1.8.2018 a zpřehledňuje bodové ohodnocení zdravotních výkonů tím, že k nim je automaticky připočteno navýšení osobních nákladů jejich nositelů.

Ministerstvo zdravotnictví předložilo do připomínkového řízení návrh vyhlášky o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2019.

Ta stanovuje úhradu ve výši 14 Kč za každý vykázaný a zdravotní pojišťovnou uznaný signální výkon výdeje jednoho druhu léčivého přípravku, základní dispenzace a související administrativa. Oproti finálnímu znění dohody došlo ke změně úhrady a limitace z počtu receptů na počet položek na receptu.

Letošní dohodovací řízení mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli zdravotních služeb poprvé v historii samostatné České republiky skončilo dohodou se všemi segmenty. Zásadní byla vůle a ochota zúčastněných domluvit se. Letos pojišťovny deklarovaly, že mimo mandatorní výdaje, které vyplývají například ze změn právních předpisů, nebudou preferovat žádný segment poskytovatelů a dokonce ve většině segmentů se jak pojišťovny sdružené ve Svazu zdravotních pojišťoven tak Všeobecná zdravotní pojišťovna shodly na společném návrhu.

Svou roli samozřejmě hraje také ekonomická situace a ministerstvo zdravotnictví i přesto, že není přímým účastníkem jednání. Jednoznačně totiž deklarovalo, že preferuje vzájemné dohody poskytovatelů a pojišťoven, že je při tvorbě úhradové vyhlášky bude respektovat a že nikdo nemá očekávat, že si na ministerstvu vyjedná lepší podmínky než v dohodovacím řízení.

Zdravotnický deník publikoval zajímavý článek, ve kterém pojednává o rozdílu mezi ohodnocením zdravotního výkonu dle seznamu zdravotních výkonů a jeho finální úhradou pod vlivem úhradové vyhlášky.

Studie (zde) se opírá o data (zde) získaných od pojišťoven Českou lékařskou komorou a analyzovaných Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR.

Loni dosáhly celkové příjmy zdravotních pojišťoven 281 miliard korun. To je o dvacet miliard korun více než v předchozím roce. Přitom náklady na základní hrazenou zdravotní péči rostly pomaleji – jen o 13,9 miliardy korun. Zdravotní pojišťovny tak navýšily svoje rezervy.

Na druhé straně představitelé zdravotních pojišťoven stále nervózněji vyhlížejí vrchol křivky, a hlavně to, co bude následovat, až se ekonomický cyklus zhoupne do stagnace nebo recese. Podle vládního dokumentu z letošního února by dosavadní rezervy zdravotních pojišťoven nevystačily ani na dva roky případné mírné recese. Vzápětí by začaly růst dluhy v desítkách miliard korun.

Vládní hnutí ANO ve středu představilo návrh, aby první tři dny nemoci propláceli nemocným zaměstnavatelé a od 11. dne povinnost přebraly zdravotní pojišťovny. Konfederace podnikatelských a zaměstnavatelských svazů navrhuje spojit zrušení karenční doby, tj. prvních tří dnů nemocenské zdarma, se zavedením elektronické neschopenky.

Mimořádné jednání s premiérem v demisi Andrejem Babišem (ANO) si vyžádala Hospodářská komora, podle které původní návrh nevyřeší problém nárůstu fiktivní nemocnosti, přičemž náklady ponesou zaměstnavatelé i stát. Konfederace podle svého vyjádření navrhuje řešení, které odstraňuje zásadní problém zaměstnavatelů, jímž je praktická nemožnost kontroly nemocných v prvních dnech nemoci.

Zdravotnický deník publikoval článek o převodu praxí mezi poskytovateli zdravotních služeb.

Převody lze v zásadě rozdělit na dvě základní skupiny - s nutností výběrového řízení na poskytování zdravotní péče (např. převod mezi dvěma fyzickými osobami) a bez výběrového řízení (např. převzetí právnické osoby). Podrobnější informace naleznete přímo v článku zde.

Potřebujete-li pomoci s převodem Vaší praxe, jsme rádi k dispozici.

Cenová jednání pro rok 2019 budou vedena tak, aby se maximalizovala vazba mezi zvýšením úhrad a zkvalitňováním zdravotní péče, shodly se na společném jednání zdravotní pojišťovny s ministerstvem zdravotnictví a Výborem pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny ČR.

Shoda byla i v tom, jaké oblasti z hlediska nákladů je nutno řešit. Především jde o reformu psychiatrie. Dalším aktuálním tématem je primární a zubní péče. Ve stomatologii jde o dopady evropského nařízení o zákazu nedozovaného amalgámu. Praktičtí lékaři předpokládají navýšení kapitační platby. Řešit je nutno i dostupnost péče.

Shoda mezi pojišťovnami, ministerstvem a poslanci byla i na nutnosti úprav paragrafu 16.

1. ledna 2018 vešel v účinnost nový systém přerozdělování pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Cílem změny je rozdělovat prostředky mezi zdravotní pojišťovny spravedlivěji.

Doposud se pojistné přerozdělovalo podle skupin pojištěnců na základě pohlaví a věku, ve kterých se pak počítaly průměrné náklady na jednoho pojištěnce. Nedostatkem tohoto systému je skutečnost, že příjem pojišťovny na jednoho pojištěnce příliš neodpovídá skutečně vynaloženým nákladům na jeho léčbu, jelikož velká část výdajů veřejného zdravotního pojištění souvisí s dlouhodobými nebo neléčitelnými nemocemi.

Systém přerozdělování se proto doplňuje o kritérium farmaceuticko-nákladových skupin (z angl. Pharmacy-based Cost Groups), kam jsou pojištěnci zařazování dle spotřeby léčiv, které se váží k určité chronické nemoci. Tato změna zajistí, že se zdravotním pojišťovnám vyplatí o chronický nemocné pojištěnce cíleně pečovat.

Přejeme vám příjemné a pohodové prožití vánočních svátků a těšíme se na pokračující úspěšnou spolupráci i v roce 2018.



STROFIOS, a.s.

Nový ministr zdravotnictví Adam Vojtěch plánuje vepsat do legislativy podmínku, že pokud bude chtít praktický lékař prodloužit svou smlouvu se zdravotní pojišťovnou, bude se muset upsat k pohotovostem. Důvodem je fakt, že se v současné době nedostává praktiků, kteří jsou ochotni pracovat na pohotovosti. Záchranné služby tak musí mnohdy jezdit k banálním případům, což zatěžuje rozpočet pojišťoven. Pouze třetina výjezdů byla skutečně urgentními stavy.

Podle odhadů ministerstva financí česká ekonomika poroste rychleji, než se očekávalo. Zlepšený odhad udělal radost mimo jiné zdravotním pojišťovnám. Hrozilo totiž, že vybrané pojistné v roce 2018 nevystačí na zdravotní péči. Vyšší růst ekonomiky, mezd a v důsledku také pojistného dá pojišťovnám další rok na to, aby varovaly před neudržitelností současného systému.

Prezident Svazu zdravotních pojišťoven upozornil na neseriózní argumentaci v propagaci ze strany VZP v mediální kampani.

Stojí za zmínku, že v roce 2017 přispívají zaměstnanecké pojišťovny z jimi vybraného pojistného spolu s příslušnými platbami za státní pojištěnce na náklady VZP částkou zhruba 15 miliard Kč, přesto zdravotně pojistné plány jednotlivých pojišťoven ukazují, že zaměstnanecké pojišťovny jsou v poskytování služeb pojištěncům o cca 10 % efektivnější a příspěvky všech zaměstnaneckých pojišťoven na doplňkové bonusové preventivní programy jsou výrazně vyšší než u VZP. Většina pojišťoven tak v tomto aspektu překonává VZP o více než 60 %.

Od 1.1.2018 dochází ke změně v přerozdělování pojistného, kdy se 100 % vybraného pojistného bude přerozdělovat nejen dle věku a pohlaví pojištěnců, dle počtu pacientů s nákladnou léčbou, ale nově také i podle počtu chronických nemocných.

Celé znění stanoviska Ing. Ladislava Friedricha zde.

MUDr. Milan Kubek, prezident České lékařské komory, se nechal na České televizi slyšet, že zavádět EET u lékařů je zbytečné, protože v drtivé většině případů mají zaplaceno od pojišťovny a řeší tedy platby "od pacientů" bezhotovostně. EET bude jen zbytečnou administrativní zátěží.

Zdravotním pojištěním letos projde 276,6 miliardy Kč, systém je finančně vyrovnaný. Může to ale být naposled, v příštích letech hrozí deficit. Výdaje stoupnou meziročně o 5,9 procenta, příjmy o 4,9 procenta. Toto již ukázala zpráva o vývoji hospodaření, kterou nedávno projednávala vláda. „Zjistili jsme, že letos to může být naposledy, kdy systém bude finančně vyrovnaný. Pokud se ekonomika začne zadrhávat, systém se propadne do hlubokého deficitu,“ potvrzuje ekonom Ing. Štěpán Křeček, MBA z VŠE v Praze.

Ten proto varuje před nezdravým optimismem: „Přestože by měl systém v tomto roce dosáhnout mírného přebytku hospodaření, obrovský tlak na růst úhrad poskytovatelům zdravotních služeb a vysoké tempo jejich růstu v posledních letech neumožňuje zvyšovat zůstatky na účtech (rezervy) zdravotních pojišťoven tak, aby byla vytvořena adekvátní rezerva pro případ jakéhokoli vnějšího negativního šoku, např. v podobě návratu recese či víceletého výraznějšího zpomalení hospodářského růstu. Naopak, míra rezerv systému se v roce 2017 plánuje snížit.“

Ministerstvo zdravotnictví předpokládá, že by v příštím roce mělo mít celkem 15 miliard navíc, tedy oproti letošku 5,3 procenta. V tuto chvíli ale vypadá návrh úhradové vyhlášky tak, že rozděluje navíc 16 miliard. „Budeme se ještě snažit některé segmenty uskromnit tak, abychom se vešli do 15 miliard, anebo budeme muset částečně sáhnout do přebytků roku 2017. Ty jsou poměrně značné, protože ekonomika, která na to má vliv, se v roce 2017 vyvíjí velmi dobře,“ přibližuje náměstek Philipp.

Seznam zdravotních výkonů pro příští rok se rozšíří o 46 položek. Mezi nově zařazenými kódy je například antibiotická léčba infekce močových cest vykázaná pediatrem nebo zhotovení speciálních dlah pro pacienty se syndromem diabetické nohy. Další úhrady jsou navýšené o inflaci.

Novelizované znění vyhlášky o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení musí Ministerstvo zdravotnictví ČR zveřejnit do 30.října.

Poslanecká sněmovna schválila návrh novely zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, jejímž cílem je navýšit platby za státní pojištěnce pro roky 2019 a 2020. Zvýšení těchto plateb by mělo umožnit zvýšit platy a mzdy ve zdravotnictví a zároveň přispět ke střednědobé stabilizaci financování systému veřejného zdravotního pojištění, potažmo českého zdravotnictví. Meziroční navyšování plateb za státní pojištěnce si podle odhadů Ministerstva zdravotnictví ČR vyžádá 3,5 mld. Kč ročně.

Zároveň poslanecká sněmovna schválila návrh novely zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, která zajišťuje snížení limitů na započitatelné doplatky na léky již od roku 2018. V současné době jsou senioři nad 65 let a děti do 18 let chráněni ochranným limitem 2 500 Kč na započitatelné doplatky za léky. To znamená, že když uhrazené doplatky na léky v kalendářním roce překročí tento ochranný limit, zdravotní pojišťovna vrátí pojištěnci peníze, které zaplatil na doplatcích nad tento limit. Novela snižuje tyto ochranné limity na 1 000 Kč, zároveň přidává kategorii seniorů nad 70 let, u kterých limit činí 500 Kč.

Oba návrhy novel bude projednávat Senát.

S radostí oznamujeme, že dne 16. prosince 2016 naše společnost úspěšně absolvovala dozorový audit pro ISO normy: ISO 9001 (Systém řízení kvality) a ISO 27001 (Certifikace systému řízení bezpečnosti informací). To potvrzuje, že Vaše data jsou u nás opravdu v bezpečí.

Přejeme vám příjemné a pohodové prožití vánočních svátků a těšíme se na pokračující úspěšnou spolupráci i v roce 2017. :-)

Ve Sbírce zákonů dnes byla zveřejněna vyhláška o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2017. Stáhnout si ji můžete v sekci Externí dokumenty nebo zde.

Na základě novely zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, podle kterého se peněžní prostředky na účtech zdravotních pojišťoven považují za peněžní prostředky státní pokladny (vyjma účtů vytvořených pro příjmy a výdaje ze zdaňovaných činností), musí zdravotní pojišťovny zřídit účty u České národní banky a alokovat na ně všechny své prostředky.

Tato změna účtů ovlivní především plátce pojistného (zaměstnavatele a samoplátce) a poskytovatele zdravotních služeb. Jako první o zřízení nových bankovních účtů pod správou ČNB informuje Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (111) spustila ve čtvrtek 1. září portál pro své pojištěnce Moje VZP. Zde si mohou ověřit platby pojistného za posledních deset let nebo poskytnutou zdravotní péči za poslední 4 roky. Ve své podstatě se jedná o obdobu např. Karty života od ZPMV ČR (211) nebo Moje RBP (213).

Kancelář zdravotního pojištění vydala zajímavou ročenku, která analyzuje zdravotní péči poskytnutou cizím pojištěncům za rok 2015. Naleznete ji zde.

Úhrada zdravotních služeb poskytovatelům je ve své podstatě totožná napříč všemi pojišťovnami a pojištěnec ji ani nevnímá. Čím se však jednotlivé zdravotní pojišťovny mohou vymezit vůči svým pojištěncům, jsou věrnostní programy. Portál idnes.cz zpracoval jejich přehled, podle kterého můžete posoudit, zda právě Vaše zdravotní pojišťovna je pro Vás ta nejvhodnější. Naleznete jej zde.

Transparenční novela ukládá zdravotním pojišťovnám povinnost zveřejňovat smlouvy s poskytovateli zdravotních služeb datované k 1. září 2015 a později. Pojišťovny tuto povinnost částečně plnily i před datem účinnosti novely. K dnešnímu datu bylo již zveřejněno více než půl milionu dokumentů, které můžete nalézt zde:

• Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR (111)
• Vojenská zdravotní pojišťovna ČR (201)
• Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (205)
• Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank a pojišťoven (207)
• Zaměstnanecká pojišťovna ŠKODA (209)
• Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR (211)
• Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna (213)

Nestihli jste do konce března podat přihlášku k nové zdravotní pojišťovně? Nezoufejte a podejte ji v druhém termínu - do konce září. Takto u ni budete registrovaní od Nového roku.

„Schválením návrhu novely tohoto zákona plníme další bod Programového prohlášení vlády, a to v oblasti přerozdělování pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Novela zavede spravedlivý model přerozdělení pojistného a ulehčí tak pojišťovnám financování zdravotních služeb pro nadstandardně nákladné pacienty se závažnými diagnózami, tak aby jim byla nadále zajištěna maximální péče,“ přibližuje ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček.

Tohoto cíle novela dosahuje dvěma nástroji. Za prvé zachovává systém kompenzací za mimořádně nákladné pojištěnce, přičemž jej dále rozvíjí tak, aby tyto náklady byly zohledněny ve větší míře než doposud. Tento systém zajišťuje, že vysoké náklady na velmi nadstandardně nákladné pojištěnce nenese pojišťovna „ze svého“ a není tak vystavena nepřiměřenému finančnímu riziku. Za druhé pak novela zavádí nový typ nákladových skupin pojištěnců, a to skupiny podle spotřeby léků užívaných v souvislosti s některými závažnými chronickými nemocemi (tzv. farmaceuticko-nákladové skupiny). Souhrnem těchto dvou nástrojů novela zajistí, že peníze přidělené zdravotním pojišťovnám budou lépe odrážet jak náklady na všechny pojištěnce souhrnně, tak i náklady na pojištěnce jednotlivě. Návrh novely zákona 592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění bude nyní posuzovat Poslanecká sněmovna.

Souhrnný přehled novinek, které budou v roce 2016 nabízet svým klientům zdravotní pojišťovny, naleznete zde: http://finexpert.e15.cz/jake-novinky-letos-planuji-zdravotni-pojistovny

Přejeme vám příjemné a pohodové prožití vánočních svátků a těšíme se na pokračující úspěšnou spolupráci i v roce 2016. :-)

Centrum mezistátních úhrad z.s.p.o. bude od 1.1.2016 fungovat pod názvem Kancelář zdravotního pojištění z.s. Ke stejnému dni se zároveň slučuje s Národním referenčním centrem z.s.p.o.  Nástupnická organizace bude pokračovat v činnosti CMU jako styčný orgán a referenční centrum v oblasti zdravotního pojištění ve vztazích v rámci EU, EHP a Švýcarska. Centrum mezistátních úhrad je sdružením právnických osob, jehož členy jsou všechny veřejné zdravotní pojišťovny působící na tuzemském trhu.

Zdravotní pojišťovny ročně vynaloží na služby pro své pojištěnce desítky až stovky miliard korun. Například Všeobecná zdravotní pojišťovna vydala za zdravotní péči svých pojištěnců 150 miliard korun.

Zdravotní pojišťovna	Počet pojištěnců	Průměrné náklady na pojištěnce (Kč)
ČPZP	1 213 642	20 476
OZP	cca 740 000	přes 19 000
RBP	431 028	není k dispozici
VoZP	708 590	není k dispozici
VZP	5 968 807	24 138
ZPMV	1 259 750	přes 21 000
ZPŠ	139 459	21 719

Průměrné roční náklady na jednoho pojištěnce se tak pohybují nad hranicí 20 000 Kč. Mezi nejnákladnější zdravotní komplikace patří nemoci spojené s poruchou srážlivosti krve (hemofilií či tzv. Willebrandovou chorobou). Například ČPZP za takovéto pacienty zaplatila v roce 2014 přes 104 miliónů korun, za jednoho pacienta dokonce 24,44 miliónů. U VZP vyšel nejdražší pacient se stejnou nemocí na 22,5 miliónu. 98 % výdajů na tyto pacienty tvoří léky.

Úhradová vyhláška pro rok 2016 musí být do 31. října publikována ve Sbírce zákonů ČR, přičemž současný návrh ještě projde připomínkovým řízením. Mezi poskytovateli zdravotní péče, kteří se vůči nové vyhlášce ohradili, jsou také ambulantní specialisté (jejich stanoviska naleznete zde). Hlavní změny v úhradové vyhlášce prezentoval ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček a náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní pojištění Tom Philipp.

Centrum mezistátních úhrad vyvinulo mobilní aplikaci, ve které naleznete naleznete jak obecné informace, jak získat zdravotní péči v Evropě, tak specifické informace pro jednotlivé státy. Naleznete zde informace jak použít Váš Evropský průkaz zdravotního pojištění, jak najít v dané zemi zdravotnické zařízení, jakou spoluúčast budete muset u lékaře zaplatit, na koho se obrátit v případě nouze atd. V aplikaci lze nalézt i obecné informace o koordinaci systémů sociálního zabezpečení v Evropě (například jak postupovat, pokud bydlíte v ČR, ale pracujete v jiném státě, nebo pokud se hodláte na důchod z ČR odstěhovat atp.).

Více informací, nejen o aplikaci, naleznete na stránkách CMU.

17. srpna byla přijata novela (zákon č. 200/2015 Sb.) zákona 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Novela začne platit od 1. září a jednou z novinek, kterou přináší, je možnost změnit svou zdravotní pojišťovnu ve dvou termínech. Změnu je stále možné provést pouze jednou ročně, nově se však přidává zářijový termín. Zkracuje se také čekací doba na faktické provedení změny ze současného půlroku na tři měsíce. Sečteno a podtrženo, změnu své zdravotní pojišťovny nahlaste buď do 31. března nebo 30. září s tím, že převod proběhne k 1. červenci respektive k 1. lednu.

Novela také umožňuje v určitých případech změnit zdravotní pojišťovnu i v kratším termínu, a to pokud vstoupila do likvidace, byla na ni uvalena nucená správa anebo byla sloučena s jinou. Plné znění novely naleznete zde.

Pojišťovna přistoupila k výraznému přepracování jednoho z komunikačních nástrojů, tzv. B2B adapteru. Původní adapter bude ze strany VZP plně podporován pouze do konce roku 2015. Od ledna 2016 bude dále rozvíjen pouze nový adapter. Pokud nedojde k úpravě vašeho systému, hrozí od 1.1.2016 ztráta funkce přímého odesílání dat ke zpracování VZP.

Více informací naleznete zde.

Dnes jsme spustili nový vzhled webových stránek, který více odráží náš firemní styl a pracovní činnost.

Věříme, že se Vám bude líbit.

1. dubna 2015 bylo zahájeno Dohodovací řízení o hodnotách bodu a výší úhrad zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění pro rok 2016, které koordinuje Sdružení soukromých gynekologů ČR. Na jejich webových stránkách naleznete zápisy z průběžných jednání včetně závěrečných protokolů z jednotlivých segmentů poskytovatelů zdravotních služeb.

Dohodovací řízení by mělo být ukončeno 31.8.2015, kdy by měl být vypracován a ověřen zápis a závěrečný protokol na MZČR.

Dnešním dnem vydalo Ministerstvo zdravotnictví ČR Vyhlášku č. 324/2014 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2015 a Vyhlášku č. 326/2014 Sb., kterou se mění vyhláška MZČR č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami.

Obě vyhlášky nabývají účinnosti od 1. ledna 2015 a naleznete je na stránkách Ministerstva zdravotnictví.